Další člověk v řadě…
Interview s J.Krůtou – Literární noviny

První díl trilogie Můj domov –můj svět, která právě vstoupila na knižní trh, charakterizuje její autor Jan Krůta jako Rukověť pro lidi, kteří neměli štěstí na dobré učitele dějepisu. Proto moje první otázka zněla: Další člověk v řadě… Jak tomu bylo u vás? Co vám v hodinách dějepisu chybělo?

Jazzíkův prázdninový deníček/53
TY VOGO atd.

Nejen dokud se zpívá, ještě se neumřelo, ale taky, dokud vnímáme dynamiku jazyka, ještě jsme čerství a liboví!  Nedávno jsem se setkal s pojmem AHAMOMENT. Okamžik, kdy vám dojde něco, co vám bylo do této chvíle buď šumafuk, nebo vás to v dosavadním životě prostě obešlo.Jednou jsem si z nějakého komentu na síti vypsal slovo … Číst dálJazzíkův prázdninový deníček/53
TY VOGO atd.

Jazzíkův prázdninový deníček/52
CENA TICHA

Včera jsem zaslechl zprávu o Festivalu nové hudby, který pořádá Ostravské centrum nové hudby. Přiznám se, že jsem příznivcem hudby, která se vymyká. A když pak čtu, že v programu festivalu zazní skladby pro devět Harleyů nebo roh antilopy kudu nebo že v jedné skladbě je zakomponováno 20 minut ticha, a že se koncerty konají … Číst dálJazzíkův prázdninový deníček/52
CENA TICHA

Jazzíkův prázdninový deníček/51
KUPTE SI KAFE S HITLEREM!

Nedávno jsem zde na stránce Dobrý den, Poříčí nad Sázavou blahopřál poříčskému badateli a letitému opatrovníku poříčských církevních památek panu Vladislav Marešovi ke knize o historii mé rodné vesnice. Nemohl jsem si ale odepřít pozastavení nad prezentací a realizací knihy, kterou obecní úřad vydal na své náklady. Nejen, že po křtu následovala velmi rozjařená a … Číst dálJazzíkův prázdninový deníček/51
KUPTE SI KAFE S HITLEREM!

Jazzíkův prázdninový deníček/50
ZEPTEJ SE VENDY, CO JE TEĎ TRENDY

Obávám se, že už na trendy nereaguji.  Navíc jsem v jednom reportážním vstupu slyšel, to, co přece už dávno víme: Nic nevyhazujte, staré věci jsou letos trendy! Džínovina v jakékoliv provedení (pozor, jedině plísňáky jsou out!), vesty, semišová saka, bundičky, kravaty široké nebo úzké? (V kravatách mám citelné mezery vzdělání…)Ještě že vyhazuji jen pod nátlakem…  … Číst dálJazzíkův prázdninový deníček/50
ZEPTEJ SE VENDY, CO JE TEĎ TRENDY

Jazzíkův prázdninový deníček/49
SRPEN – KOSEN – SEČEN

Léto se chýlí, děláme, jako že to nevidíme. Ale příroda se nedá oblbnout. Na drátech u domu už se řadí vlaštovky (nebo to jsou jiřičky?), jeřabiny rudnou a my občas přeskočíme v uvažování k podzimu.Ve starořímském kalendáři se srpen jmenoval sextilis, šestý měsíc, protože rok tehdy začínal březnem. Když udělil římský senát císaři Oktaviánovi (29 … Číst dálJazzíkův prázdninový deníček/49
SRPEN – KOSEN – SEČEN

Jazzíkův prázdninový deníček/48
ZLODĚJI MÍČŮ

Dělal jsem cosi na zahradě a najednou jsem zaregistroval zvuk, který mě rázem přenesl do let dávno minulých. Vyběhl jsem k vrátkům, abych se podíval na to šťastné dítě. Míčem o zem si po asfaltové cestě pinkal místní blázen. Ten zvuk odskakujícího míče… Jak dlouho jsem ho neslyšel? Kam se poděly prázdninové míče? Kam se … Číst dálJazzíkův prázdninový deníček/48
ZLODĚJI MÍČŮ

Jazzíkův prázdninový deníček/47

Dnes výjimečně není deníček můj, ale od autora pana Jana Karbusického. Příspěvek jsem přebral ze zdi FB výborného kamaráda, zpěváka a herce Petra Dopity. Stojí totiž opravdu za přečtení… Jan Karbusický Celá severní polokoule mění klima. Vliv lidské činnosti je značný v rámci mikro a makroklima, to je naprosto jasné. Ale globální klima teď ovlivňuje … Číst dálJazzíkův prázdninový deníček/47

Jazzíkův prázdninový deníček/46
DOPIČÁK

Vojenský slang býval úžasný slovní zásobou čítající asi 20 výrazů. Kdo by si myslel, že s povinnou základní vojenskou službou zanikl, mýlil by se.Dopičáci ještě nevymřeli. Navíc fungují ve velmi exponovaných funkcích, zde například režiséra. Pracovat jako člen týmu takového dopičáka musí být hodně přínosné. Zvlášť v soutěži, kde se objevují mladí talenti. Ta péče! … Číst dálJazzíkův prázdninový deníček/46
DOPIČÁK

Jazzíkův prázdninový deníček/45
POTLESK VSTOJE

Někdy vzácně cítím, že lidstvo stoupá k nebesům. Vzácně…Pocit, že lidstvo blbne? Ano, mám. Často.Možná je to “lidstvo” jen jiné, než na co jsme byli zvyklí a nechceme se smířit s tím, že už neakceptujeme nové náhledy na realitu, že neakceptujeme nová estetická kritéria, morální kritéria atd.I tahle bezvýznamná maličkost mě irituje: V každém divadle, … Číst dálJazzíkův prázdninový deníček/45
POTLESK VSTOJE