Obávám se, že už na trendy nereaguji.
Navíc jsem v jednom reportážním vstupu slyšel, to, co přece už dávno víme: Nic nevyhazujte, staré věci jsou letos trendy! Džínovina v jakékoliv provedení (pozor, jedině plísňáky jsou out!), vesty, semišová saka, bundičky, kravaty široké nebo úzké? (V kravatách mám citelné mezery vzdělání…)
Ještě že vyhazuji jen pod nátlakem…
A co vy, přátelé? Navrhuji vyhlásit pro letošní rok jako trendy zázračný lék Antiblbin! Sice ho ještě nikdo nevymyslel, ale naděje umírá poslední… Taky je možné, že nějaký vrchní světový šéfik ten lék už má zamčený v trezoru (jako motor na vodu) a vyhovuje mu kralovat stádu lidských ovcí!
Být trendy je pěstovaná stupidita. Co až bude někdy trendy červené nebe a fialová tráva? Vezmete štětku a začnete přetírat?
Ale pozor, co recese?
A co touha mladších dát na frak starším, ukázat jim a odlišit se! (My jsme ti mladší a lepší a nikdy nedovolíme, aby… nikdy nedopustíme, aby… nikdy nebudeme jako vy…). Nikdy neříkej nikdy…
V jedné reportáži jsem viděl sprejera, který už údajně přerostl ve výtvarného umělce. Vysvětloval zaostalé veřejnosti, že „tagování“ po domech má obrovský význam pro osobnostní růst sprejerů. Jen idioti prý nechápou, že když jim někdo posprejuje fasádu, mají prostě vzít kýbl a nátěr si obnovit. Prý stejně jako když jim někdo vysklí okno, taky nevolají policajty, ale zajdou za sklenářem. J
Jak jednoduché a snadno pochopitelné… Možná byste pak byli trendy.
