Texty zveřejněné též na FB
Když se sejdou starší chlapi, dřív nebo později se objeví vzpomínky na vojnu. V roce 1991 jsme v Bontonu natočili první soukromě produkovaný film po Listopadu – Tankový prapor. K příležitosti premiéry jsem tehdy v rámci reklamní kampaně vyhlásil anketu … Číst dále
Za svůj život jsem zařizoval několik nových domovů. A vždycky jsem chtěl velký, bytelný stůl, aby se kolem moji všichni vešli.
Teď na tom stole stojí dva veliké displeje, leží dvě malé klávesnice a u toho dřepím já.
Kde jsou … Číst dále
Po veliké nakládačce práce na přesné termíny a práce do foroty, abych si nadělal čtrnáct dní dopředu, odjel jsem. S sebou asi 10 kilo knížek, skoro výhradně pracovních.
Těšil jsem se na lehkou hlavu bez fofru, koukání na oceán a … Číst dále
Pod okny šplouchá Indický oceán. Havaj v Africe. Hotelový rezort, který má svá bohatýrská léta za sebou. Dříve turistický ráj, kde černoušci vyráběli keňské nebe pro bílé muže. Džambo, Keňa! Dobrý den, Keňo.
Jedeme po předměstí velkého města a začínáme … Číst dále
V nevelkém Tesku jsem jsem před časem s malým nákupem v košíku, zamířil poprvé v životě k samoobslužným pokladnám. Dobrá hračička. Vymakaná. Ale poprvé vždycky člověka něco vyvede z míry.
Umělý hlas se mnou komunikoval a nabízel různá tlačítka. Pro … Číst dále
Byla jednou jedna farma. Dřív se tomu říkalo třeba statek nebo hospodářství. A ta farma s penzionem chtěly být EKO a krásné a voňavé. A přijížděly děti a mámy a tátové, sypali slepicím, hladili kozy a šlapali v … Číst dále
Tak nám skončil filmový festivalový svátek. Jazzík dlouhé roky jezdil jako novinář kulturních časopisů po kulturních festivalech. Ať se k tomu přizná, nebo ne, prsil se v řadách akreditovaných novinářů, upíjel ve festivalových barech, jako novinář, autor nebo porotce „zasedal“ … Číst dále
Je 6. července 1415. Počasí příjemné. Stojíme s kamerou v první řadě stovek přítomných v jihoněmeckém městě se zlověstným názvem Kostnice. Popraviště umístili mezi brány a příkopy na louce, kudy se … Číst dále
Už několik let jsem se nevypravil na houby. Nerostly? Nebo jsem neměl čas? Nebo člověka, se kterým bych na ně rád jel?
Minulý víkend jsem ale dostal košík hřibů. Nádhera, jeden jako druhý, voňaví kloučci jako ze zahrádky…
Ze zahrádky? … Číst dále
„Usmějte se v duchu, protože existuje jaro, které přišlo do vaší zahrádky, aby se roztančilo v listoví, i proto, že podzim nechává dozrát vaše hrozny.“
(CH.Džibrán)
Žijeme na dálkové ovládání. Maily, facebook, smsky. Chybí nám dotyk! Opravdový lidský kontakt s … Číst dále
